Online přednáška pro biologické seminaristy.
Dne 22.1.2021 proběhla v rámci Biologického semináře čtvrtých ročníků online přednáška na téma Lidská a veterinární léčiva v prostředí a kolem nás. Pozvánku naší vyučující k nám přijal pan profesor Bláha z výzkumného centra RECETOX při Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity.
Hlavní myšlenkou celé přednášky byla otázka, co vlastně víme o léčivech, která denně používáme. Jak jsou našimi těly zpracovávána, v jakých formách jsou vylučována a především co se s nimi děje, dostanou-li se do ekosystému. V ideálním případě by měly být všechny tyto látky zachyceny v čističkách odpadních vod, ale bohužel se tak neděje. Tento fakt byl doložen i měřením látek obsažených v podzemních vodách, kdy bylo detekováno relativně velké množství léčiv, mezi nimi například antiepileptikum karbamazepin či antibiotikum sulfamethoxazol v množstvích daleko od terapeutické dávky, leč rozhodně ne zanedbatelném. Pro mě osobně bylo nejvíce šokující, že aspekt toxicity pro životní prostředí se začal u produktů farmaceutického průmyslu sledovat až v roce 2008, což je poměrně nedávno.
Další část byla věnována prostředí nemocnic v kontextu používání určitých cytostatik (cyklofosfamidu, cisplatiny a 5-fluorouracilu). Zde bylo prováděno měření koncentrací reziduí těchto látek na nemocničním vybavení a obecně v prostorách nemocnic. I zde byly detekovány poměrně vysoké koncentrace, což by mohlo mít zvláště u cyklofosfamidu, který je prokazatelně karcinogenní, negativní účinky na zdraví personálu.
V následující části bylo na příkladech ukázáno, jak záměrné používání některých látek může narušit či dokonce zničit celé populace určitých druhů. Zde šlo o studii v Kanadě, ve které vědci experimentálně ověřili negativní vliv ethinylestradiolu (účinná látka některých typů hormonální antikoncepce), který po přidání do vody již v malé koncentraci (5 ng/dm3) v časovém horizontu pěti let zcela zdecimoval populaci ryb v onom jezeře. Druhým příkladem byl případ, který se stal ve Španělsku. Jednalo se o nečekané následky užívání schváleného antiparazitika u krav, které bylo ovšem vysoce toxické pro určité druhy supů (což se do té doby nevědělo), kteří se ve velkém množství trávili, když požírali náhodně uhynulé kusy skotu ošetřené tímto přípravkem. A takovýchto příkladů je nespočet.
Lidstvo ve velkém produkuje nepředstavitelné množství látek a obecně je velmi málo sledováno, jaký vliv mají na naše okolí. Je to závažný problém, který se začal řešit teprve relativně nedávno a je dobře, že existují pracoviště, která se jím zabývají.
Michal Sáblík, oktáva