Na konci března jsme v Praze úspěšně unikali kapkám deště, o to více pronikali do jejího srdce.

Naslouchali jsme více či méně květnatým příběhům z prostředí Senátu PČR, České tiskové kanceláře, Národního divadla a Národního muzea, popustili uzdu emocím během divadelního představení Velký Gatsby či návštěvy Národního památníku hrdinů heydrichiády, zavzpomínali na naše turistické kořeny, svobodně dýchali pod vedením laskavých pedagogů. Co dodat? Prý by mohlo být více rozchodů. Velký Gatsby by k nám měl promlouvat častěji…