V říjnu 2024 vyjela skupina 13 studentů v doprovodu dvou učitelek na mobilitu do krásného sicilského města Syrakusy. V partnerské škole Liceo Tommaso Gargallo nás nejprve čekalo velkolepé uvítání v podobě koncertu školního orchestru, který zahrál jejich i naši hymnu. Následovalo několik hudebních a tanečních vystoupení studentů z umělecké větve lycea, potom prezentace školy, italských zvyků a kuchyně i nácvik některých typických italských gest. Vytrvale nás oslovovali „delegazia di Praga“ – za celou dobu se nám nepodařilo jim vymluvit, že Tišnov u Prahy není.
Během čtyř dnů jsme navštěvovali rozdělení do čtyř skupin hodin spolu s italskými studenty. Když opadl počáteční ostych, velmi vstřícně s nami komunikovali a vzájemně jsme sdíleli, co je na jejich či naší škole stejně a jinak. Užili jsme si hodiny jazyků, včetně těch klasických, jako je latina a starořečtina. Dále matematiky, historie, filosofie, tance i praktickou hodinu zpěvu, bubnování či hudebních technologií. Měli jsme také možnost ukázat jim prezentácii o naší škole a některé další aktivity, které jsme si pro ně připravili.
Popoledne jsme v doprovodu italských studentů objevovali krásy tohoto starobylého města. Stretává se zde prehistorická, antická i středověká kultura v takové bohatosti a rozmanitosti, že přechází zrak. Úžasná byla návštěva antických památek v archeologickém parku Neapolis. Studenti nás profesionálně provedli a řekli nám spoustu zajímavostí. Třeba, že vězni, kteří byli v místních jeskyních drženi a nuceni těžce pracovat na jejich rozšiřování, měli možnost se z vězení vykoupit recitací Euripidových veršů. Co je na tom pravdy jsme zatím neověřovali, jisté je, že my bychom se nevykoupili.
Další odpoledne jsme strávili opět v doprovodu studentů prozkoumáváním spletitých uzounkých uliček a krás kouzelné čtvrti Ortigia a poté v místním muzeu Paola Orsiho, kde z bohatství vykopávek a artefaktů přechází zrak.
Studenti se rychle spřátelili a měli i dost prostoru trávit čas s italskými kamarády mimo oficiální program.
Pobyt jsme zakončili výletem na lodi a ze slunné letní Itálie jsme se opět vrátili do podzimního Tišnova.
Závěrem jeden postřeh z hodiny tance. Při rozcvičce mi došlo, že slovo inspirace pochází z italského slova ispirare, nebyly nadechnout se. Náš sicilský výlet byl krásným, inspirativním nadechnutím.
Díky, Erasmus+
